Posláním UN-Habitatu je podpora rozvoje společensky a ekologicky udržitelných lidských sídel a dosažení přiměřeného přístřeší pro všechny. Un-Habitat, dříve známý jako UNCHS (Habitat), je agenturou OSN, která vznikla v roce 1978 a usiluje o zlepšování životních podmínek ve městech a obcích po celém světě. Její vznik je spojen s první konferencí Habitat ve Vancouveru v roce 1976. Sídlo tohoto centra je v hlavním městě Keni Nairobi.
Valné shromáždění OSN rozhodlo na svém zasedání 12. prosince 2001 transformovat s účinností od 1. ledna 2002 Centrum Spojených národů pro lidská sídla na “Program spojených národů pro lidská sídla“, zkráceně “UN-Habitat“. Valné shromáždění změnilo rovněž název řídícího orgánu z “Komise OSN pro lidská sídla“ na “Řídící radu programu OSN pro lidská sídla“. Sekretariát UN-Habitat bude výkonným orgánem Řídící rady a bude v rámci OSN fungovat jako Centrum pro lidská sídla a pro koordinaci aktivit souvisejících s lidskými sídly.
Jednou z klíčových aktivit UN-Habitatu je přispívat k naplňování přijatých dokumentů, zejména Agendy Habitat nejen vládami, ale i místními orgány veřejné správy a jejich partnery. Aktivity Habitatu přispívají k celosvětovému cíli Organizace spojených národů - snížení chudoby a podpora udržitelného rozvoje.
Jaké jsou cíle Agendy Habitat?
Cíle jsou definovány v článku 25 Agendy Habitat: „My, státy účastnící se celosvětové konference Organizace spojených národů o lidských sídlech (Habitat II), se plně hlásíme k politické, hospodářské, ekologické, etické a duchovní vizi lidských sídel, založené na zásadách rovnosti, solidarity, partnerství, lidské důstojnosti, úctě a spolupráci. Plně přijímáme cíle a zásady přiměřeného bydlení pro všechny a zásady trvale udržitelného rozvoje lidských sídel v urbanizujícím se světě.“
Přiměřené bydlení pro všechny a trvale udržitelný rozvoj lidských sídel, aby mohla být bezpečnější, zdravější, životaschopnější, spravedlivější, udržitelnější a produktivnější jsou pravděpodobně nejlépe dosažitelné takto:
Kdo jsou partneři?
Národní vlády, místní orgány veřejné správy, organizace občanské společnosti a mezinárodní společenství.
Organizace občanské společnosti zahrnují: neziskové nevládní organizace (NNO), včetně místních organizací, organizace žen a mládeže, soukromý sektor, odbory, akademie věd, odborníky a výzkumné pracovníky, nadace a média.
Přiložené dokumenty