Slovník územního rozvoje

Aarhuská úmluva Aktualizace 2025

Definice z dalších zdrojů

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva, je přelomovým dokumentem pro životní prostředí a demokracii. Veřejnost je v duchu Aarhuské úmluvy postavena jako partner veřejné správy s právem:

  • získávat srozumitelné informace o životním prostředí,
  • účastnit se rozhodování,

  • mít zajištěnu právní ochranu.
Toto jsou věcné okruhy, tzv. pilíře Aarhuské úmluvy.

Zdroj: Oficiální stránka Aarhuské úmluvy, 2025.


Mezinárodní úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřená v Aarhusu, Dánsko, 25. června 1998.
V ČR jsou požadavky úmluvy obsaženy zejména v zákoně o právu na informace o životním prostředí, v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, ve stavebním zákoně, správním řádu a v soudním řádu správním.

Zdroj: Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004. 

Absorpční kapacita (u fondů EU)

Anglický překlad

Absorption capacity

Definice z dalších zdrojů 

Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to:
  1. administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU,
  2. spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a
  3. zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.
Zdroj: DotaceEU.cz – slovník pojmů, 2021 [cit. 12. 2. 2021]. 

Acidifikace životního prostředí

Definice z dalších zdrojů 

Okyselování vod, půdy a vegetace vlivem účinku okysličujících škodlivin (SO2, oxidy dusíku, amoniak).
Zdroj: Eurovoc – Úřad pro publikace Evropské unie

Svázané emise SO2 udávající ekvivalentní emise vyprodukované během celého životního cyklu daného výrobku nebo jeho části, způsobující okyselování (acidifikaci) prostředí. Ekvivalentní znamená, že se nejedná pouze o emise SO2, ale také o emise dalších plynů způsobujících okyselování prostředí, jejichž efekt je přepočítán na úroveň efektu SO2. Udává se v gramech nebo v kilogramech SO2 ekvivalentních – [kg SO2, ekv.] nebo [g SO2, ekv.].
Zdroj: Slovník pojmů, Envimat, 2016 [cit. 5. 12. 2016]. 

Neplatná definice 

Proces okyselování složek a dalších objektů životního prostředí působeného emisemi látek znečišťujících ovzduší.
Zdroj: Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. (Zrušeno)

Administrativní registr ekonomických subjektů ARES Aktualizace 2025

Definice z dalších zdrojů 

Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry).

Ekonomické subjekty, které z jakéhokoli důvodu nemají uvedené IČO a nelze je jednoznačně identifikovat, nemusí být zobrazené (nalezené).

V IS ARES se nelze registrovat přímo. Je nutné postupovat ve shodě s příslušnými zákony a registrovat se na registračních místech příslušných orgánů veřejné správy. Stejně tak změny údajů či ukončení registrace je nutné nahlásit na instituci, která vede příslušný zdrojový registr. Seznam zdrojových registrů a zodpovědných institucí je uveden na stránce ÚŘADY REGISTRACE.

Uveřejňovaná data v ARES jsou v souladu s nařízením (EU) 2016/679 – GDPR, o ochraně osobních údajů.

Zdroj: Administrativní registr ekonomických subjektů. cit. [9. 4. 2025]. 

Agenda 21

Anglický překlad

Agenda 21

Definice z dalších zdrojů 

Dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který pojednává problematiku ochrany životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. Agenda 21 je akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text Agendy 21 k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje.
Zdroj: Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Agenda pro 21. století, základní několikasetstránkový dokument Konference v Rio de Janeiro, rozpracovává zásady realizace udržitelného rozvoje obsažené v dalším dokumentu konference – Deklaraci z Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji.
Je rozdělen do čtyř hlavních částí – ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, sociální a ekonomické aspekty, finanční zdroje, úloha velkých společenských skupin.
Prioritní cíle – zefektivnění spotřeby energie a surovin, zavádění nových technologií, změny v hospodaření s půdou, aplikace EIA, odstranění chudoby atd.
Metodou realizace Agendy 21 je její rozpracování do podmínek měst, mikroregionů a regionů a podle typů lidských aktivit nebo ekonomických sektorů.
Zdroj: Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Agenda 21 pro cestovní ruch

Anglický překlad

Agenda 21 For The Travel & Tourism Industry

Definice z dalších zdrojů

Nebo též Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. Rozpracování Agendy 21 pro podmínky a specifika cestovního ruchu. Mezi hlavní zásady uvedeného dokumentu patří: cestovní ruch a cestování mohou pomoci lidem v dosažení zdravého a aktivního stylu života v harmonii s přírodou, mohou přispět k zachování, ochraně a regeneraci zemského ekosystému, měly by být založeny na udržitelných vzorcích produkce a spotřeby a ochrana životního prostředí by se měla stát nedílnou součástí procesu rozvoje cestovního ruchu.

Zdroj: Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Aglomerace

Anglický překlad

Agglomeration

Definice podle Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR

Urbanizovaná část krajiny tvořená jádrovým městem a zázemím. Zázemí je tvořeno aglomerovanými (propojenými) obcemi s intenzívními obousměrnými vztahy s jádrem.

Zdroj: Slovník suburbanizace [cit. 2014-09-23]. 


Definice z dalších zdrojů 

Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami.

Zdroj: Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 81 písm. a).


Velká města s okolním osídlením. Rozlišujeme monocentrickou (jádrem je jedno velké město) a polycentrickou (konurbace) sídelní soustavu.

Zdroj: HRŮZA, Jiří. Slovník soudobého urbanismu. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977, 341 s.

  1. V širším smyslu: prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu.
  2. Typicky v urbanismu: průmyslová oblast, velké město.
  3. Produkce: seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a objemu produkce.

Aglomerace jsou významnými zdrojovými oblastmi pro cestovní ruch a rekreaci.

Zdroj: Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Silně urbanizované území velkého města a jeho okolí, zahrnující geograficky blízké sídelní útvary s jejich spádovými územími. Vyznačuje se:

  • vysokou intenzitou ekonomických a společenských činností, vysokou úrovní vývoje výrobních sil, vysokou hustotou osídlení a vysokou mobilitou obyvatelstva,
  • dominujícím postavením jednoho, dvou nebo několika měst, která tvoří jádro aglomerace (monocentrická, bicentrická, polycentrická aglomerace),
  • sociální, ekonomickou a územní jednotou,
  • převahou nezemědělského obyvatelstva, které má existenční základnu hlavně v pracovištích jádrového města,
  • intenzívními, trvalými a většinou každodenními ekonomickými, sociálními, kulturními a jinými vztahy mezi jádrem a ostatními sídelními útvary aglomerace,
  • diferenciací funkcí mezi jádrem a ostatními pásmy aglomerace,
  • souvislostí dopravního systému a souvislosti technické infrastruktury.

Zdroj: Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.


Soustava osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního procesu. Sídelní aglomerace je hromadění obyvatel na ploše města a v jeho zájmovém okolí, postupné splynutí města s původně samostatnými sídelními útvary. Vyznačuje se značnou koncentrací výrobních sil a bytového fondu, obvykle s dominujícím postavením jednoho sídelního útvaru (aglomerace monocentrická).

Zdroj: Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Akademie územního rozvoje, Leibnizovo sdružení

Definice z dalších zdrojů 

Akademie územního rozvoje, Leibnizovo sdružení (Akademie für Raumentwicklung in der Leibniz-Gemeinschaft) se sídlem v Hannoveru, SRN, je instituce, která byla založena v roce 1946 a zabývá se výzkumem v oblasti prostorového plánování a regionálního rozvoje. Vytváří síť expertů v širokém okruhu disciplín z celé Evropy a podporuje spolupráci mezi vědou a praxí. Je financována společně z prostředků spolku a zemí.

ARL si klade za cíl připravovat své pracovní výsledky tak, aby byly využitelné pro vědu, správu, politiku, hospodářství a společnost a aby byly přístupné veřejnosti.
ARL vytváří pracovní společenství pro spolupráci na určených tématech, a to buď uvnitř SRN mezi jednotlivými zeměmi, nebo mezi příhraničními zeměmi SRN a sousedícími státy. 

Zdroj: Ústav územního rozvoje, Brno 2023. Mezinárodní spolupráce / ARL.  

Akropole

Definice z dalších zdrojů 

Akropole je vydělená ústřední část opevněného areálu hradišť, ve středověku též samostatné pevnůstky předhradí.

Zdroj: Hradní architektura – vybrané pojmy, 2017 [cit. 10. 5. 2017]. 

Aktér cestovního ruchu

Anglický překlad

Tourism Stakeholder

Definice podle Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR 

Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, která se na něm podílí, nebo je jím ovlivněna.

Zdroj: Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, 2023.


Definice z dalších zdrojů 

Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, podílející se, ovlivněná cestovním ruchem či mající jiný vztah k cestovnímu ruchu v dané destinaci.
Zdroj: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–2020, MMR 2013.


Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, podílející se, ovlivněná cestovním ruchem či mající jiný vztah k cestovnímu ruchu v dané destinaci. Typickými aktéry jsou návštěvníci destinace, místní obyvatelé, místní samospráva, společnost destinačního managementu, organizace veřejné správy, různé typy organizací cestovního ruchu (cestovní kanceláře,...) s působností v dané destinaci, aktuální i potenciální investoři do infrastruktury, dobrovolníci, vlastníci půdy, ministerstva, místně a věcně příslušné nevládní organizace, muzea, regionální rozvojové agentury, komise cestovního ruchu na krajských úřadech, územně příslušné orgány ochrany přírody a krajiny, památkové péče a územního plánování, atd.

Zdroj: Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Aktivní dům

Definice dle jiných publikovaných zdrojů

Také dům plusový. Dům, který je ještě úspornější než dům nulový. Pro aktivní domy je charakteristické, že vyprodukují více energie, než samy spotřebují. Dům si tak vydělá nejen na svůj provoz, ale zpětně třeba i na část své výstavby. Aktivní dům je vysoce ekologický, protože nezanechává žádnou uhlíkovou stopu. Je vybaven vlastními energetickými zdroji, které využívají těch nejmodernějších technologií dostupných na trhu a vyrobí více energie, než dům a jeho obyvatelé spotřebují. Na střeše plusového domu jsou umístěné fotovoltaické panely a solární kolektory pro ohřev vody. Jako doplňkový zdroj tepla slouží například kotel na biomasu. Po část roku, kdy je slunečního záření hodně a solární panely vyrábí energie přebytek, ji dům dodává do sítě. Důležitá je i správná orientace a tvar stavby - obytné místnosti by měly směřovat na jih.

Zdroj: Stavební slovník, 2022 [cit. 17. 3. 2022]. 

Aktivní zóna záplavového území

Definice z dalších zdrojů 

Pro účely této vyhlášky se rozumí aktivní zónou záplavového území - území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí.

Zdroj: Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. e).


Zóna vymezená vodoprávním úřadem na návrh správce vodního toku v současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
V aktivní zóně záplavového území jsou ze zákona zakázány vybrané stavby a činnosti; mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit rozhodnutím omezující podmínky.
Viz § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); § 2 vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.

Zdroj: Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.


Aktivní zpřístupňování informací

Definice z dalších zdrojů 

Pro účely tohoto zákona se rozumí aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost.

Zdroj: Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. d).

Aktualizace územně analytických podkladů Aktualizace 2024

Definice podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek 

Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb.
Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami. 

Zdroj: Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 276.


(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo fyzické osobě, která

a) je plně svéprávná,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru,
c) je autorizovanou osobou,
d) má nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu),
e) je bezúhonná,
f) prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo.

(2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje stanovenou praxi.

Zdroj: Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 277.

Neplatná definice 

Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a nejpozději do 4 let pořídí jejich úplnou aktualizaci.

Zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 1.

Akustická ekologie

Definice z dalších zdrojů 

Akustická ekologie (v angličtině: acoustic ecology) je směr v rámci ekologie studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk.
Někdy se setkáváme místo termínu akustická antropologie také s označením ekologie zvukového prostředí (soundscape ecology), ekologie zvuku (ecology of sound) či zvuková ekologie (sound ecology); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.

Zdroj: Enviwiki [cit. 17. 9. 2020]. 

1-15 z 2900