Česká republika, Slovensko, Polsko, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko a Srbsko podepsali v květnu 2003 v Kyjevě Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva). Úmluva má zabezpečit koordinovanou ochranu biodiverzity – přirozených lesů, nenarušených povodí a tradiční kulturní krajiny i života místních obyvatel. Obsahuje obecně formulované závazky, dále konkretizované v rámci prováděcích protokolů.
Dne 24. září 2014 byla na 4. zasedání stran Karpatské úmluvy v Mikulově, kde ČR převzala tříleté předsednictví této mezinárodní konvence, schválena aktualizovaná Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Karpatech. Strategie podporuje rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na všechna roční období s cílem ekonomického oživení této destinace.
Jako nezbytné se ukázalo identifikovat a zhodnotit potenciál a stav infrastruktury geomorfologicky vymezeného území Karpat respektujícího hranice obcí pro různé formy cestovní ruchu a zmapovat běžící projekty i nové záměry iniciované zejména místními a regionálními aktéry. Zjišťováním a vyhodnocováním produktů cestovního ruchu v karpatském regionu byl pověřen Ústav územního rozvoje. Výstupem měl být zásobník projektů, tedy nových záměrů nebo plánů na rozvoj a pokračování stávajících projektů cestovního ruchu rozdělený dle krajů i jednotlivých subjektů (zejména místních akčních skupin) a dále dle charakteru (priorit) projektů. Výsledky této činnosti shrnuje publikace Cestovní ruch v Karpatech v České republice.
OBSAH
Přílohy